♥ Šťávička aneb proč sytit sama sebe

rozhovor s produkcí v Maitrea – 28.listopadu 2017

„Odkud brát energii? Kde najít svůj zdroj? Rozhodně ne v něčem, nebo v někom venku. Je to životní síla, se kterou, když jsme v propojení, víme kam v životě dál směřovat. Zdroj může být v těle vnímán jako takový koktejl, kterým sama sebe sytím. Takové perpetuum mobile.“ Povídaly jsme si s usměvavou a úžasně vnímavou lektorkou Jindřiškou Jindrovou (Nadiya).

Mnoho lidí má potíže přijmout fakt, že i když u nich dojde k jakémusi hlubšímu pochopení a proběhne onen AHA moment, všechno se v jejich životě okamžitě neotočí jenom do světla a radosti. Jak se stínem pracuješ ty?

I můj život je samozřejmě plný různých údolí a stínů a neznám nikoho, kdo to tak nemá. Ale jde o to umět se spojit se svým zdrojem, když je vlna zrovna dole. Pokud se napojit ještě neumíme, tak je dobře vyhledat pomoc terapeuta dřív, než se problém dostane do fyzického těla. Nejdůležitější je umět přijímat vše co se děje, ale ne ve smyslu, že bychom měli přijímat vše bez reakce.

Nejde o to, že budeme mít růžový život a všechno bude srovnáno a v pořádku. Prací na sobě se nám více dostávají do života lidé, se kterými chceme být, přichází více zdraví i peněz (protože to je stejná energie), život se nám obecně mění na takový, který chceme žít. Minulost ponecháváme minulosti a více se dostáváme do přítomnosti.

Co je pro tebe zdroj?

Lidé si to často pletou s nějakým zdrojem venku. Nebo s člověkem venku. Jsou i vnější zdroje, ale hlavním zdrojem je životní síla. Pro mě to znamená následující: jsem uzemněná, uvolněná, vnitřkem těla ve mně koluje životní/sexuální síla.

Pokud jsme propojení s životní silou, jsme pak napojení i na celek. Najednou vnímáme impulzy, které k nám přicházejí.

Víme, co máme dělat, co říct, zvedne nás to z gauče zrovna v tu správnou chvíli. Zdroj může být v těle vnímán jako takový koktejl, šťávička. Něco, čím sama sebe krmím a vyživuji. Takové perpetuum mobile.

A to jsi uměla odjakživa? Jak ses k osobnímu rozvoji vůbec dostala?

Odjakživa určitě ne. Duchovno mě sice zajímalo už jako malou holku, ale přímo s osobním rozvojem jako takovým jsem začala v 25 letech, kdy jsem jela s kamarádkou, která chtěla řešit svoje zdravotní potíže, na reflexní terapii. Byla jsem přesvědčená, že jsem zcela zdravá. Paní léčitelka mi udělala základní rozbor a já jenom valila oči (smích). Tím to všechno začalo.

Takže tě to vtáhlo do proudu samo, aniž by sis musela projít nějakou velkou životní krizí?

Ano, naprosto mě to vtáhlo. Dle mého názoru každý terapeut začíná tím, že nejprve léčí svoje vlastní zranění a v průběhu zjistí, že může to samé dělat i pro někoho dalšího. Ani u mě to nebylo jinak. V průběhu tréninku s Bhagatem jsem začala chápat, jak vlastně věci fungují – jak se chováme k dětem, jak to bylo s těmi rodiči, proč se to takhle děje v tom vztahu apod. Zkrátka začala jsem objevovat pravdu. První fáze pochopení pro mě byla dost náročná, protože jsem začala vnímat bolesti i ve svém okolí. Ale pak mi došlo, že to můžeme všechno změnit. Což byl ten hlavní impulz, proč jsem se stala terapeutkou.

Co tě na tvojí cestě sama k sobě posunulo úplně nejvíc?

Mezi učiteli to byl Bhagat a Sagarpriya, díky nim jsem se dokázala vnitřně propojit s Oshem. Byla to i práce masérky v Tantra Spa, kde jsem pracovala tři roky. Tantra jako taková mi hodně pomohla. Mnoho lidí si pod slovem tantra představí spoustu věcí (smích), ale není to jenom o sexualitě. Jde tam především o to, aby se bytost někam rozvíjela. Je to vlastně stejné jako u osobního rozvoje – jít víc do hloubky, víc se uvolnit, jít za hranice svojí komfortní zóny, propojit tělo s duchem tak, aby celý systém mohl fungovat dohromady.

Nazvala bys tedy sexualitu životní silou?

Ano, určitě. Protože bez sexuální síly bychom tu ani nebyli. Už když hovoří muž se ženou, může v tom být obsažena sexualita. To neznamená, že spolu vyloženě flirtují, ale už tam cosi probíhá… Patří sem inspirace, radost, intimita atd. To všechno jsou jenom různé aspekty sexuální síly a můžeme se dostávat i do různých rovin (hloubek).

Pokud lidé vnímají sexualitu pouze jako sex, hodně se ochuzují širokou škálu aspektů, která do sexuální síly patří.

Protože když si například přivoním ke květině a zhluboka se nadechnu – co se vlastně ve skutečnosti děje? Užívám si to. A může mi to jít opravdu až do pánve, do ženskosti a můžu z toho mít i orgasmus (smích). I když to není cílem. Ale něčemu se otevírám a všemi smysly prožívám ten zážitek, který se teď děje.

Proč si myslíš, že máme obecně problém se otevírat a tohle do sebe pouštět?

Máme spoustu zranění, otevřít se znamená otevřít i ta zranění, a to je bez zdroje jen další bolest. Co s tím? Základem je uzemněnost. A spousta lidí vůbec uzemněná není, tudíž vůbec nejsou v těle. Ani já jsem na začátku nebyla. Ale pokud v těle jsem, pak mohu nějakým způsobem nabírat energii a je důležité, aby energie volně proudila. Čemuž můžou bránit různé bloky v nevědomí, nebo rodinné bloky či další různé obrazy, struktura, které si neseme s sebou.

Z hlediska neurolingvistického programování se tomu říká mapa. Pokud v mapě nemám most, který by spojil břeh mojí minulosti s tím, co chci žít teď, tak na tu druhou stranu nemohu přejít. To znamená, že kupříkladu oblast sexuality, o které jsme právě mluvily, nemohu žít a ochutnávat, protože nemám vytvořený spoj, ale je tam naopak blok. Je ale třeba zmínit, že pokud se někdo nechce otevírat, tak je to zcela v pořádku a je to nutné respektovat.

Když ses ty sama začala otevírat, jak reagovalo okolí na tvoji proměnu?

Lidé okolo mě se tedy hodně proměnili. Ti, co odešli se mohou třeba znovu později připojit, a pak zase znovu odpadnout. Ale určitě se to děje a může dojít i k zásadním záležitostem jako je změna práce, změny ve vztazích a každý terapeut by k tomu měl být pozorný a své klienty na to upozorňovat.

Když jde člověk tou svojí cestou a jde do hloubky, začne se měnit, mění se i jeho vibrace a někteří lidé zkrátka ze života odcházejí.
Věřím tomu, že každý lektor by měl být neustále na cestě a zkoumat další principy, stále se učit. A to může probíhat nejen skrze vlastní zkušenost z mého života a léčení sama sebe, ale i skrze výcviky a tréninky, probíhají i supervize terapeutů kdy si navzájem zrcadlíme různé věci.

Dočetla jsem se, že používáš nějaké svoje vlastní terapeutické metody. Jak jsi k nim došla a v čem tyto metody spočívají?

Jsou to v podstatě cvičení. Jako první se objevila „Brána“, ke které jsem došla ve spolupráci s jednou kolegyní a spočívá v práci s principem změny (mužský, ženský, nebo vesmírný) a určitými tematickými fázemi vývoje. V každém tématu totiž existuje 4 až 6 fází, kterými je třeba projít, aby ke změně vůbec došlo. Pokud se tak nestane, můžeme zůstat někde viset s pocitem polovičatosti (že se změna stala, ale vlastně nestala) anebo se problém může opakovat stále dokola, přestože jsem mohla navštívit již velké množství seminářů a odvést velké množství práce.

To, co vzniklo teď naposled, se jmenuje „Průchod čakrami“. Všimla jsem si, že si v sobě každý neseme určitý vzoreček, nastavení. A je zajímavé, že v každé čakře se objevuje úplně stejný vzoreček, který se pouze trochu jinak projevuje v závislosti na tom, ve které čakře zrovna jsme.

Při tomto cvičení tedy fyzicky projdeme každou čakru, dojde v ní k transformaci a celé to pak propojíme v takový ucelený energetický tunel, propojení celé bytosti. Čímž vznikne něco podobného jako v konstelačních technikách, tj. změní se vnitřní obraz, vnitřní nastavení a vzoreček se přepíše. Člověk pak cítí změnu v celém svém životě.
Také dělám „Kouzlení s interiérem“. Došlo mi, kolik je toho v našem prostředí vlastně nastřádáno a jak moc nás to ovlivňuje.
Je zajímavé pozorovat, jak se po vyladění prostoru začne bytost sama transformovat.

Od roku 2018 tě bude možné znovu po mateřské potkat na seminářích u nás v Maitrei. Na jaká témata se budeš zaměřovat?

Budou to mužsko – ženské principy a sexualita, a ráda bych, aby přišli jak jednotlivci, tak i páry. I pro ty, kdo zrovna ve vztahu nejsou, mohou být semináře přínosem třeba i proto, aby mohli nějaký nový vztah začít. Nebude to jenom o povídání o daném tématu, jsou tam zahrnuta i cvičení, ale vždy se přizpůsobuji dané skupině, která přišla. Co chtějí a potřebují zrovna teď. Co se chtějí dozvědět, kam se chtějí posunout.

Další rovina se zaměřuje na to, abychom se dostali více k sobě a znali svoje potřeby – čímž pak přestáváme být závislí na vztahu, partnerovi, či komkoli jiném. Takže můžeme být více uzemnění, dospělí, svobodní. Umíme se vyjadřovat, komunikovat, ať už je to téma intimní či běžné.
Určitě se nesnažím dávat přesné a doslovné návody. Jde především o vědomí a inspiraci, kterou je třeba přefiltrovat přes své vlastní filtry. Mým záměrem je vést lidi, aby se uměli sami spojit s těmito tématy, se svým zdrojem. Aby objevili své mechanismy a změna se skutečně stala i v těle a v životě. A aby k tomu nepotřebovali žádného terapeuta.

zdroj:
https://magazin.maitrea.cz/stavicka-aneb-proc-sytit-sama-sebe/

Krásný den všem a hýbejte se vnitřně i venku.